Památky Prahy - Česky   Památky Prahy - Německy     

Památky Praha | AUGUSTINUS - průvodce Prahou

Památky v Praze - Gotické památkyPraha

Gotika Prahy

Gotické památky v Praze - přibližně 30. léta 13. století – 20. léta 16. století.

Raná gotika vstoupila do Prahy ve 30. letech 13. století „branami“ Anežského kláštera. Jedná se o téměř nedocenitelný komplex na Starém Městě pražském. Kromě umělecké hodnoty je Anežský klášter také důležitým pohřebištěm členů přemyslovské dynastie. Patrně je zde pohřbena i zakladatelka kláštera sv. Anežka. Její hrob však doposud objeven nebyl. Anežský klášter dodnes existuje především díky moderním stavbením zásahům na konci 20. století. Dnes jsou v komplexu kláštera umístěny sbírky Národní galerie středověkého a raně renesančního umění.

Raná gotika spadá do období tzv. posledních Přemyslovců. Byla to také doba vzniku prvních měst – Staré Město pražské (1234, Václav I.) a Malá Strana (1257, Přemysl Otakar II.). Při založení Starého města byl do mětského opevnění kuriózně začleněn i původně románský emporový kostel sv. Martina v Martinské ulici. Získal si tak přídomek kostel sv. Martina „ve zdi“. V jiných částech naopak vznikla volná prostranství, která bylo zapotřebí zaplnit. Přesídlením německých kupců do volných prostor u hradeb vzniklo tzv. Havelské město.

Vrcholná gotika je obvykle spojována s Lucemburskou dynastií. Za vlády Jana Lucemburského došlo v Praze k přelomovému aktu – roku 1338 byla založena Staroměstská radnice. Největší turistickou atrakcí Staroměstské radnice je zřejmě orloj, který dodnes přes četné opravy stále funguje na středověkém principu. Zřejmě největší stavitelský rozmach v celé svojí historii potom zažila Praha za vlády Karla IV. Karel IV. a Praha jsou 2 neodlučitelné pojmy, které k sobě neodmyslitelně patří. Za Karla IV. byl goticky přestavěn královský palác a kaple Všech svatých na Pražském hradě. Roku 1344 bylo konečně po více než 350 letech pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství. S tím souvisí i akt založení katedrály sv. Víta. Prvním stavitelem katedrály byl Matyáš z Arrasu, postupně ale Prahu po polovině 14. století až do husitských válek ovládla Parléřovská stavební huť v čele s Petrem Parléřem. Petra Parléře přizval do Prahy Karel IV., stejně jeko předtím Matyáše z Arrasu. Po smrti Petra Parléře (1399) převzali jeho tvůrčí úsilí jeho synové Václav, Jan a Petr.

Roku 1348 Karel IV. spustil zakladatelský mechanismus, který jakoby snad ani nebral konce: Nové Město pražské s četnými kostely, Univerzita, následovalo rozšíření Malé Strany, obnova Vyšehradu a rozšíření vyšehradského kapitulního chrámu na gotickou katedrálu, založení Emauzského kláštera (Na Slovanech) na Novém Městě pražském, kostel Panny Marie před Týnem na Staroměstském náměstí, kostel sv. Jiljí s klášterem v Husově ulici a především stavba nového kamenného mostu (dnes Karlův most) s mosteckými věžemi (Staroměstská a Malostranské mostecké věže) a další projekty.

Své celoživotní úsilí Karel IV. korunoval (symbolicky i fyzicky) významnými tituly: byl markrabě moravský, král český, král Svaté říše římské (národa německého) a císař Svaté říše římské. Z doby Karla IV. nelze také opomenout rozvoj písemnictví a knižní iluminace, kamenictví, sochařství (např. triforium v katedrále sv. Víta, výzdoba Staroměstské mostecké věže) a malířství – nástěnné malby (např. klášter a kostel v Emauzích / Na Slovanech) a desková malba (např. Mistr Theodorik). Vyvrcholením gotického umění v Českém království ve 14. století byla stavba a výzdoba kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta.

V době vlády Karlova prvorozeného syna Václava IV. postupně naplno propukla krize středověké společnosti. Přesto stavební rozmach z doby Karlovy utichal pouze velmi pomalu. Pro umění z doby KarlaIV. a Václava IV. se vžil specifický název „krásný sloh“. Typickou ukázkou krásného slohu v Praze je kaple ve věži Staroměstské radnice. Václav IV. nerad pobýval na Pražském hradě. Raději využíval druhotné rezidence v Praze a úplně nejraději snad pobýval zcela mimo Prahu (Kutná Hora, Karlštejn, Křivoklát, Konopiště, apod.). V Praze si nechal zřídit novou rezidenci – tzv. Králův dvůr. Stál na místě dnešního Obecního domu na dnešním náměstí Republiky. Další oblíbené místo Václava IV. byl Hrádek na Zderaze, kde stál kostel sv. Václava v dnešní Resslově ulici. Kostel sv. Václava dnes patří církvi Československé husitské a nachází se v něm slavný oltář od Františka Bílka. V 80. letech 14. století vznikla také slavná Betlémská kaple na Betlémském náměstí, svého času zřejmě největší kazatelský sál v celé Evropě, proslavená díky působení Mistra Jana Husa.

Velkou zvláštností gotické Prahy je jezdecká socha sv. Jiří na III. nádvoří Pražského hradu, dílo dodnes nevyjasněného původu. Podle některých kunsthistoriků se jedná o dílo J. a M. z Kluže (Klausenburgu) z roku 1381. Podle jiných je to natolik nadčasová socha, že ji mohl ztvárnit snad jenom mistr Petr Parléř či někdo z jeho okruhu. Někteří se dokonce domnívají, že ji vytvořil až někdo v době jagellonské (přelom 15. a 16. století), čili více jak o století později.

Pozdní gotika se obvykle spojuje s jagellonskou dynastií. Po éře Karla IV. si Praha musela na nový stavitelský boom počkat hodně dlouho. Po husitských válkách (1419-1437), které zpřetrhaly kontinuitu vývoje společnosti v Českém království, se dlouho nedařilo navázat na předchozí vývoj. K určitému prolomení došlo až za Jiřího z Poděbrad (1458-1471), kterému se podařilo stabilizovat poměry v zemi. Byly to ale pouze spíše opravy a úpravy již existujících staveb, kterých se Praha v této době dočkala – Týnský chrám, Novoměstská radnice, Staroměstská radnice. Touha architektů držet se zdejších gotických tradic a nástup Jagellonců po smrti Jiřího však náhle způsobily explozi nového architektonického a uměleckého vývoje ve stylu, který se označuje jako pozdní či jagellonská gotika.

První velkou stavbou pozdní gotiky v Praze je zřejmě Prašná brána, na jejíž stavbě se podílel Matěj Rejsek, vynikající kameník a mistr na tzv. týnské škole. V 80. a 90. letech však Mistr Matěj Rejsek Prahu opustil a přesunul své tvůrčí síly do Kutné Hory. V Praze se do čela královské stavební huti po přelomu 15. a 16. století dostal nový génius – Benedikt Ried. Pod jeho vedením vznikaly na Hradě nové hradby (severní opevnění) a věže, které se dodnes zachovaly v téměř nezměněné podobě (Prašná věž / Mihulka, Bílá věž, Daliborka). V katedrále sv. Víta pod jeho taktovkou vznikla královská oratoř.

Do historie se ale Benedikt Ried především zapsal jako autor přestavby královského paláce s Vladislavským sálem. Je také pravdou, že u některých staveb se v současné době autorství Benedikta Rieda poněkud přehodnocuje, zpochybňuje a připisuje se buď obecně „královské huti“, a nebo někomu konkrétnímu z Riedova okruhu (např. Hans Spiess). Nepochybuje se však o Riedově rozhodujícím vlivu při stavbě tzv. Ludvíkova paláce. To byla první celistvá stavba v Praze postavená v čistě renesančním slohu. Vůbec první renesanční prvek v Praze jsou potom okna Vladislavského sálu, datovaná rokem 1493. Z užitkových budov z doby přechodu gotiky v renesanci se nám dodnes zachovala např. tzv. Šítkovská vodárenská věž při Masarykově nábřeží.

Přehled hlavních památek gotiky v Praze

Pražský Hrad:

  • Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha (III. nádvoří / Pražský hrad)
  • Triforium katedrály sv. Víta s bustami členů lucemburské dynastie, arcibiskupů a stavitelů (Katedrála sv. Víta / Pražský hrad)
  • Svatováclavská kaple (Katedrála sv. Víta / Pražský hrad)
  • Sarkofágy Přemyslovců (Katedrála sv. Víta / Pražský hrad)
  • Jižní věž a jižní brána s mozaikou „Poslední soud“ (Katedrála sv. Víta / Pražský hrad)
  • Starý královský palác s Vladislavským sálem (III. nádvoří, Pražský hrad)
  • Kaple Všech svatých (Náměstí U Sv. Jiří / Pražský Hrad)
  • Severní hradby a věže Pražského hradu (III. nádvoří, Pražský hrad)

Vyšehrad:

  • Brána Špička (V Pevnosti / Vyšehrad)

Staré Město:

  • Anežský klášter (Na Františku, Anežská / Staré Město)
  • Staroměstská radnice s orlojem a věží (Staroměstské náměstí / Staré Město)
  • Kostel Matky Boží před Týnem (Staroměstské náměstí / Staré Město)
  • Kostel sv. Jiljí (Husova / Staré Město)
  • Kostel sv. Ducha (Dušní / Staré Město)
  • Kostel sv. Šimona a Judy (Dušní / Staré Město)
  • Kostel sv. Haštala (Haštalské náměstí / Staré Město)
  • Kostel sv. Martina „ve zdi“ (Martinská / Staré Město)
  • Betlémská kaple (Betlémské náměstí / Staré Město)
  • Karolinum (Ovocný trh / Staré Město)
  • Kostel sv. Michala (Michalská / Staré Město)
  • Dům Pánů z Kunštátu a Poděbrad (Řetězová / Staré Město)
  • Dům U zlaté lilie (Malé náměstí / Staré Město)
  • Dům U Kamenného zvonu (Staroměstské náměstí / Staré Město)
  • Kostel sv. Anny (Annenské náměstí / Staré Město)
  • Staronová synagoga (Pařížská / Staré Město)
  • Dům U modré růže (Rytířská / Staré Město)

Karlův most:

  • Karlův most a mostecké věže (Karlův most)

Nové Město:

  • Prašná brána (Náměstí republiky / Nové Město)
  • Novoměstská radnice (Karlovo náměstí / Nové Město)
  • Klášter Na Slovanech / V Emauzích (Vyšehradská / Nové Město)
  • Kostel Panny Marie Sněžné s gotickým tympanonem (Jungmannovo náměstí / Nové Město)
  • Kostel sv. Štěpána (Štěpánská / Nové Město)
  • Kostel sv. Jindřicha a Kunhuty (Senovážné náměstí / Nové Město)
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého (Ke Karlovu / Nové Město)
  • Kostel sv. Petra Na Poříčí (Petrská / Nové Město)
  • Kostel sv. Klimenta (Klimentská / Nové Město)
  • Kostel sv. Vojtěcha (Vojtěšská / Nové Město)
  • Kostel sv. Václava Na Zderaze (Resslova / Nové Město)
  • Kostel sv. Kateřiny (Kateřinská / Nové Město)
  • Kostel sv. Apolináře (Apolinářská / Nové Město)
  • Kostel Nejsvětější Trojice (Trojická / Nové Město)
  • Kostel Panny Marie Bolestné (Na Slupi / Nové Město)
  • Kostel sv. Michala „v jirchářích“ (V Jirchářích / Nové Město)

Hradčany:

  • Kostel sv. Benedikta (Hradčanské náměstí / Hradčany)

© AUGUSTINUS - průvodce Prahou | Partneři webu