Památky Prahy - Česky   Památky Prahy - Německy     

Památky Praha | AUGUSTINUS - průvodce Prahou

Památky v Praze - Románské památkyPraha

Románský sloh Prahy

Románské památky v Praze - přibližně 11 - 13. století.

Věrohodnost pověstí o dávném příchodu praotce Čecha, o Libuši a o Přemyslu Oráčovi se sice nepotvrdila, ale víme, že pražská kotlina byla osídlována keltskými kmeny již v prvních stoletích po Kristu. Ve 3. a 4. století po Kristu keltské kmeny vystřídali germánské kmeny a přibližně v 5. a 6. století se na našem území definitivně usadili Slované. Keltská oppida, germánská a raně slovanská hradiště však ještě nepočítáme mezi architektonické památky. První architektonické památky na území prahy vznikaly až v 9. a 10. století. Kvůli odlišení od pravého románského slohu (11.-13. století) se toto období označuje jako předrománské. Předrománské slohy se někdy označují podle vládců v západních říších – sloh karolinský (přibližně 9. století) a sloh otonský (přibližně 10. století).

Nejstarší vědecky doložitelné počátky Prahy jsou kladeny až do 80. let 9. století. Víme, že někdy v této době přemístil kníže Bořivoj hlavní přemyslovské sídlo z Levého Hradce na Hrad, tedy Pražský hrad. Kníže Bořivoj nechal záhy po svém příchodu na Pražský hrad vystavět rotundu Panny Marie (karolinský sloh). Bořivojova rotunda Panny Marie se do dnešních dnů nedochovala. Stavební činnost na Pražském hradě ale pokračovala v 10. století (otonský sloh).

Kníže Vratislav I. založil na Pražském hradě baziliku sv. Jiří a kníže Václav založil rotundu sv. Víta. Rotunda sv. Víta byla vystavěna nad skutečnou relikvií světce. Ostatek sv. Víta získal kníže Václav od Jindřicha I. Ptáčníka, tehdejšího vládce Svaté říše římské. Netrvalo však již dlouho a Čechy se mohly těšit z „vlastního“ světce, kterým se nestal nikdo jiný než právě zakladatel svatovítské rotundy, kníže Václav. Potrvrzením kulturního vzestupu Čech v 10. století bylo založení pražského biskupství v roce 973 a příchod prvních řádů. Vůbec první klášter na našem území byl založen taktéž v roce 973 a byly to benediktinky u sv. Jiří. První mužský klášter byl založen na popud druhého pražského biskupa Vojtěcha. To se usadili benedektini v Břevnově. Všechny tyto akty samozřejmě zvýšily prestiž Prahy coby centra Přemyslovského státu. Především ale také daly popud k nové stavební činnosti.

Příchod doby románské na počátku 11. století tak pozitivní nebyl. Nesl se v duchu bojů o moc mezi vládnoucími Přemyslovci, uvnitř jednoho rodu. Boje zašly až tak daleko, že kníže Vratislav II. (od roku 1085 1. český král jako Vratislav I.) přesídlil z Hradu na Vyšehrad a zřídil tam pro následující léta novou knížecí rezidenci. Paradoxně tak počátky románského umění zasáhly více Vyšehrad než Pražský hrad. Na Pražském hradě se pouze podařilo v 11. století za vlády Spytihněva II. rozšířit Václavovu rotundu sv. Víta na plnohodnotnou baziliku. Na Vyšehradě však vznikl nový románský knížecí palác, byla založena kapitula v čele s vyšehradským proboštem a kapitulním chrámem sv. Petra a Pavla a další církevní stavby, z nichž nejvýznamější je dodnes stojící rotunda sv. Martina.

V celé Praze se do dnešních dnů zachovaly pouze 3 románské rotundy. Kromě zmíněné rotundy sv. Martina na Vyšehradě jsou to rotunda sv. Kříže na Starém Městě a rotunda sv. Longina na Novém Městě. Na Vyšehradě se dále zachovaly takové delikatesy jako tzv. Libušina lázeň či zbytky románského mostu s kláskovým zdivem, který spojoval knížecí akropoli s kapitulním chrámem sv. Petra a Pavla. Poslední na Vyšehradě sídlil kníže Soběslav I. Poté, co přesídlil zpět na Hrad, vystavěl zde opětovně nový románský knížecí palác a hradby.

Současně s tím, jak se rozvíjely 2 pražské hrady – Hrad a Vyšehrad, vznikala i první románská zástavba pod nimi. Podhradí Hradu a Vyšehradu se postupně rozšiřovalo až vytvořilo téměř nepřetržitý chuchvalec osad označovaný jako Mezihradí. Někde v této oblasti se začalo rozvíjet hlavní pražské tržiště. Úplně první tržiště se nacházelo patrně na levém vltavském břehu. Přepokládá se, že někdy na konci 10. nebo na začátku 11. století bylo pražské tržiště přeneseno na pravý břeh, do míst dnešního Staroměstského náměstí. V souvislosti s tím vznikla jedna unikátní památka – románský dvorec zvaný Týn nebo-li Ungelt. Byl to opevněný dvůr, kde museli cizí kupci projíždějící Prahou proclít své zboží. Za odměnu jim byl poskytnut azyl, ochrana, kostelík – modlitebna, případně i ošetření.

Románský sloh v Praze – přehled hlavních památek:

Pražský Hrad:

  • Bazilika sv. Jiří (Náměstí U Sv. Jiří / Pražský Hrad)
  • Černá věž (Jiřská / Pražský hrad)

Vyšehrad:

  • Rotunda sv. Martina (V Pevnosti / Vyšehrad)
  • Zbytky knížecí akropole (Vyšehradské sady / Vyšehrad)
  • Zbytky románského mostu (Vyšehradské sady / Vyšehrad)
  • Libušina lázeň (Vyšehradské sady / Vyšehrad)

Staré Město:

  • Rotunda sv. Kříže (Karoliny Světlé / Staré Město)
  • Rotunda sv. Longina (Na Rybníčku / Nové Město)
  • Staroměstské tržiště (Staroměstské náměstí / Staré Město)
  • Ungelt / Týn (Týn / Staré Město)
  • Podzemí Staroměstské radnice (Staroměstské náměstí / Staré Město)

Malá Strana:

  • Johanitská komenda (Lázeňská / Malá Strana)
  • Biskupský dvůr (Dražického náměstí / Malá Strana)

Mimo historické centrum:

  • Kostel sv. Bartoloměje (Kyje)

© AUGUSTINUS - průvodce Prahou | Partneři webu