Památky Prahy - Česky   Památky Prahy - Německy     

Památky Praha | AUGUSTINUS - průvodce Prahou

Památky v Praze - Secese a kubismusPraha

Secese a kubismus Prahy

Secese a kubismus v Praze – přibližně přelom 19. a 20. století.

O 19. století se někdy mluví jako o krizi v architektuře a umění. Je pravdou, že po tak monstrózním stavebním rozmachu, jaký Praha zažila v době baroka (17. a 18. století), bylo velmi těžké mistrovství předchozího období nějak – jakýmkoliv způsobem – překonat. Slohy „osvíceného“ období klasicismus a empír (přelom 18. a 19. století) se o to vlastně ani nesnažily. Pouze zjemnily a obměnily dekor a ornament a kladly důraz na symetrii, čistotu forem a přímou návaznost na antiku. Základní architektonické formy však zůstaly v podstatě stejné. Jistou možnost k „útěku z této krize“ v 19. století poskytly romantismus a historizující slohy. Viděno dnešníma očima byly logickým vyústěním daného vývoje, ale již ze své podstaty „obrácení se do historie“ nepřinesly nic nového a nemohly nastolit nějaký stavební trend, který by „přetrval“ více jak jedno století.

Zcela na konci 19. století se po delší době v architektuře objevuje na krátké období nová forma – ocelové konstrukce. V Praze jsou nejvýznamnější památky tohoto druhu jednoznačně Petřínská rozhledna (zmenšená kopie pařížské Eiffelovy věže) a Průmyslový palác v Holešovicích. Jejich vznik souvisí s velkou slavností – na konci 19. století vyvrcholilo národní obrození, a to jak po stránce jazykové, společenské, kulturní, umělecké, tak i po stránce hospodářské. Odrazem tohoto rozkvětu českého národa se měla stát Jubilejní zemská výstava v roce 1891. A také se stala – její úspěch byl naprosto fenomenální. Slohy, které ale nejvíce ovlivnily tvář Prahy na přelomu 19. a 20. století jsou secese a kubismus.

O secesi se říká, že to byl poslední univerzální sloh v dějinách Evropy. Paradoxně se však v různých jazycích označuje různými výrazy. Jejich společným jmenovatelem je „mládí, roztržka, odchod, moderní, nový, módní, apod.“: v angličtině „modern style“, v němčině „Jugendstil“, ve francouzštině „art nouveau“, atd.

Název kubismus vznikl z francouzského výrazu „le cube“ (krychle nebo kostka), což je základní prvek kubistického umění. Kubismus se snaží vytvořit obraz v krychlích a základních geometrických tvarech.

Secese vznikla přetransformováním novobaroka a vytvořila naprosto unikátní koncepci. Secese kongeniálně oživila historické centrum Prahy. První secesní stavbou v Praze bylo Café Corso v ulici Na Příkopě, které navrhl významný architekt Bedřich Ohmann. Café Corso dnes již bohužel neexistuje a na jeho místě stojí poměrně strohý palác Příkopy. Mezi nejvýznačnější secesní architekty pražské secese patří kromě Bedřicha Ohmanna Osvald Polívka, Antonín Balšánek, Josef Fanta, Bedřich Bendelmayer.

Kubismus v architektuře je naproti tomu ryze česká specialita. Česká republika je zřejmě jediná země na celém světě, kde se kubismus a kubistické formy promítly i do architektury. O to větší oživení tak pro Prahu kubismus znamenal. Dokonce se u nás z kubismu vyvinul naprosto unikátní architektonický projev, který zřejmě nemá nikde jinde obdoby. Označuje se jako rondokubismus, popřípadě obloučkový sloh (podle typického prvku obloučku) nebo styl Legiobanky (podle budovy banky Československých legií v ulici Na Poříčí, což byla 1. stavba tohoto slohu, ani zdaleka však ne jediná). Také se můžeme setkat s výrazem „národní sloh“. Nejvýznamnějšími tvůrci kubistické architektury v Praze jsou zřejmě Josef Gočár a Josef Chochol, ale kubistické prvky používal např. také Pavel Janák a další.

Přínos secese a kubismu byl pro Prahu o to větší, že se oba slohy rozvinuly v období jinak velmi neslavně proslulé pražské asanace a v době, která si získala ne příliš lichotivé přízvisko dekadence nebo fin de siècle.

Přehled hlavních památek secese a kubismu v Praze

Staré Město:

  • Magistrát hlavního města Prahy (Mariánské náměstí / Staré Město)
  • Pražská městská pojišťovna (Staroměstské náměstí / Staré Město)
  • Pomník Mistra Jana Husa (Staroměstské náměstí / Staré Město)
  • Dům U Černé Matky Boží (Celetná, Ovocný trh / Staré Město)
  • Učitelské domy (Elišky Krásnohorské / Staré Město)
  • Socha Mojžíše (Pařížská / Staré město)
  • Dům U modré štiky (Karlova / Staré Město)

Malá Strana:

  • Petřínská rozhledna (Petřín / Malá Strana)
  • Kandelábr veřejného osvětlení (Dražického náměstí / Malá Strana)

Nové Město:

  • Obecní dům hlavního města Prahy (Náměstí Republiky / Nové Město)
  • Wilsonovo nádraží – Hlavní nádraží (Wilsonova / Nové Město)
  • Pojišťovna Generali Assicurazioni (Václavské náměstí / Nové Město)
  • Hotel Evropa a hotel Garni (Václavské náměstí / Nové Město)
  • Dům U Nováků (Vodičkova / Nové Město)
  • Topičovo nakladatelství (Národní / Nové Město)
  • Pojišťovna Praha (Národní / Nové Město)
  • Sídlo Goethe Institutu (Masarykovo nábřeží / Nové Město)
  • Budova Hlaholu (Masarykovo nábřeží / Nové Město)
  • Kandelábr veřejného osvětlení (Jungmannovo náměstí / Nové Město)
  • Kovařicova vila (Rašínovo nábřeží / Nové Město)
  • Činžovní dům (Neklanova / Nové Město)
  • Budova Legiobanky (Na Poříčí / Nové Město)
  • Palác Adrie se sochou Adrie (Národní / Nové Město)
  • Dům čp. 710 (Vodičkova / Nové Město)
  • Dům U Kamenného stolu (Karlovo náměstí / Nové Město)
  • Dům Vídeňské bankovní jednoty (Na Příkopě / Nové Město)
  • Peterkův obchodní dům (Václavské náměstí / Nové Město)
  • U Dörflerů (Na Příkopě / Nové Město)
  • Plastika muže se lvem na budově ČNB (Náměstí Republiky / Nové Město)

Hradčany:

  • Kandelábr veřejného osvětlení (Hradčanské náměstí / Hradčany)
  • Kandelábr veřejného osvětlení (Loretánská / Hradčany)

Holešovice, Letná:

  • Průmyslový palác (Výstaviště Praha / Holešovice)
  • Bílkova vila se sochou Komenský se loučí s vlastí (Mickiewiczova / Letná)

Mosty:

  • Čechův most

© AUGUSTINUS - průvodce Prahou | Partneři webu