Památky Prahy - Česky   Památky Prahy - Německy     

Památky Praha | AUGUSTINUS - průvodce Prahou

Památky v Praze - Sorela a postmodernaPraha

orela a postmoderna Prahy

Sorela a postmoderna v Praze – přibližně 50. léta 20. století-do současnosti.

Sorela a postmoderna jsou slohy 2. poloviny 20. století. Celkově se dá říci, že architektura a umění po 2. světové válce slouží novým funkcím – staví se hotely, mosty, metro a jeho stanice, vysokoškolské koleje, obchodní domy, zábavní centra, sportovní arény, televizní vysílač apod.

Z 2. světové války Praha vyšla v porovnání například s Berlínem, Mnichovem a dalšími evropskými městy celkem důstojně, ne však bez šrámu. Při nešťastném a nepovedeném náletu spojenců v posledním roce války (1945) byl poničen Palackého most se sousošími od Myslbeka. Ty se podařilo zachránit včasným přemístěním na Vyšehrad, kde se nacházejí dodnes. Hůře však dopadl Emauzský klášter. Východní křídlo Staroměstské radnice bylo kompletně srovnáno se zemí ustupujícími nacisty zcela v posledních dnech války při tzv. pražském květnovém povstání, protože se v něm nacházel archiv. Štíty Emauzského kláštera vytvořil po válce zcela nově v moderním pojetí František Maria Černý, východní křídlo Staroměstské radnice zůstává dodnes torzem (archiv byl přenesen do Clam-Gallasova paláce v Husově ulici).

Historický, architektonický a umělecký vývoj po 2. světové válce ještě čeká na svoje definitivní zhodnocení. Názory, které platily před 20-ti lety, si prošly určitým vývvojem a přehodnocují se. Náhled na umělecký směr „sorela“ je toho důkazem. 25. února 1948 bylo z paláce Kinských na Staroměstském náměstí vyhlášeno definitivní „vítězství pracujícího lidu“. Tento okamžik určil vývoj v tehdejším Československu na dalších 20 let a po srpnovém vpádu sovětských okupačních vojsk v roce 1968 se pak doba v „žaláři za železnou oponou“ prodloužila na více než 40 let. Státoprávní zřínění Československé republiky v době komunismu se označuje jako socialistický realismus. Z tohoto výrazu vykristalizoval v posledních letech onen prazvláštní název sorela, popřípadě socreal, pro označení architektury a umění v době komunismu. V současné době prochází sorela novým umělecko-historickým výzkumem, který odhaluje, že zdaleka ne vše bylo tak špatné a „ komunisticky šedé“, jak se mohlo zdát v prvních porevolučních letech. Určitě jsou i památky, které si zaslouží naši pozornost.

V roce 1989 komunismus padl a Československá republika se vydala cestou demokratizace. Roku 1993 (1. ledna) se po dlouhém dohadování Československo rozpadlo a obě části se vydaly na tuto nelehkou pouť samostatně. 19. ledna 1993 vstoupila již samostatná Česká republika do OSN, 12. března 1999 do NATO a 1. května 2004 do EU. Pro označení architektury a umění po roce ´89 jsem zvolil z důvodů zjednodušení výraz „postmoderna“, ačkoliv jsem si vědom, že to je výraz ne zcela přesný. Pro novodobou architekturu jsou charakteristické laminátové a skleněné konstrukce a originální design. Moderna a postmoderna už ze své podstaty boří všechny zavedené předsudky, dogmata a školské poučky, které se po staletí vyvíjely. Sklolaminátové konstrukce mají mimo mnoho jiného jeden zajímavý doprovodný efekt – okolní život se jakoby odráží v konstrukci budovy.

Na Pražském hradě po Plečnikovi působili například Pavel Janák a Jaroslav Fragner, který mimo jiné také znovuvzkřísil Betlémskou kapli. V době prezidenta Václava Havla byl architektem na Hradě Bořek Šípek. Významné architektonické počiny v Praze má „na svědomí“ například Pavel Kupka. Svými sochařskými výtvory doplňují pražskou urbanizaci zvláštním (někdy kontroverzním) způsobem například sochaři Karel Nepraš, Olbram Zoubek či David Černý.

Přehled hlavních památek sorely a postmoderny v Praze

Vyšehrad:

  • Kongresové centrum (Vyšehrad)
  • Nuselský most (Vyšehrad)

Staré Město:

  • Hotel Intercontinental (Náměstí Curieových / Staré Město)
  • Hotel President (Náměstí Curieových / Staré Město)
  • Stanice metra A/B Můstek (Na Můstku / Staré Město)
  • Pomník Franze Kafky (Dušní / Staré Město)
  • Socha Il commendatore (Železná / Staré Město)

Malá Strana:

  • Stanice metra A Malostranská (Klárov / Malá Strana)
  • Sovovy mlýny (Na Kampě / Malá Strana)
  • Proudy – kinetické sochy (Hergetova cihelna / Malá Strana)
  • Pomník Karla Hašlera (Staré zámecké schody / Malá Strana)
  • Pomník Obětem komunismu (Újezd / Malá Strana)
  • Pomník vojákům pdlým ve 2. svštové válce (Klárov / Malá Strana)
  • Patníky před Lichtenštejnským palácem (Malostranské náměstí / Malá Strana)
  • Hotel Hoffmeister (Pod Bruskou / Malá Strana)

Nové Město:

  • Hotel Jalta (Václavské náměstí / Nové Město)
  • Federální shromáždění (Wilsonova / Nové Město)
  • Obchodní dům Kotva (Náměstí Republiky / Nové Město)
  • Budova ČKD (Na Příkopě / Nové Město)
  • Dům Albatros (Národní / Nové Město)
  • Nová svéna Národního divadla (Národní / Nové Město)
  • Tančící dům (Rašínovo nábřeží / Nové Město)
  • Pasáž Myslbek (Na Příkopě / Nové Město)
  • Palác Euro (Václavské náměstí / Nové Město)
  • Charles centrum (Karlovo náměstí / Nové Město)
  • Galerie Langhans (Vodičkova / Nové Město)
  • Palác ARA (28. října, Perlová / Nové Město)
  • Pomník Aloise Jiráska (Jiráskovo náměstí / Nové Město)
  • Pomník Boženy Němcové (Slovanský ostrov / Nové Město)
  • Pomník Jana Evangelisty Purkyně (Karlovo náměstí / Nové Město)
  • Socha sedící dívky (Nádvoří Platýzu / Nové Město)

Žižkov, Smíchov, Holešovice, Letná, Dejvice:

  • Televizní věž Praha (Mahlerovy sady / Žižkov)
  • Křižíkovy pavilony (Výstaviště Praha / Holešovice)
  • Galerie moderního umění DOX (Holešovice)
  • Centrum Anděl (Smíchov)
  • Metronom (Letenské sady / Letná)
  • Restaurace Praha (Letenské sady / Letná)
  • Hotel International – dnes Crowne Plaza Prague (Koulova / Dejvice)

Mimo historické centrum:

  • Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Strašnice)

© AUGUSTINUS - průvodce Prahou | Partneři webu